Sádlo je potravinou, která se v éře návratu k tradičním potravinám dostává znovu na výsluní. Nutriční specialisté už s ním nikoho „nestraší“, naopak, v rozumném množství se vrací do moderního  jídelníčku. Je pro to několik dobrých důvodů.

Ví se toho totiž mnohem více než dříve o škodlivosti takzvaných transmastných kyselin. To jsou látky, které vznikají v přírodě v bachoru skotu a ovcí – ale zejména, a v mnohem větším množství, při průmyslovém procesu částečného ztužování tuků. Mohou způsobovat diabetes i nádory a zvyšují v naší krvi podíl takzvaného špatného cholesterolu, je proto dobré se jim ve stravě co možná nejvíc vyhnout.

Najdeme je zejména v různých cukrovinkách, sušenkách a polevách, také v některých margarínech. Dříve jich margaríny obsahovaly velké množství, nyní se jejich obsah v margarínech drží většinou pod 0,5 procenta, ale dle výživových specialistů jsou pro naše zdraví lepší tuky, které transmastné kyseliny neobsahují vůbec, nebo jen ve stopovém množství. Takovými tuky jsou například sádlo z prasat krmených vhodnou stravou.

Sádlo obsahuje některé zdravé složky

Tyto dva tuky mají více společného, než by se zdálo. Najdeme v nich třeba kyselinu olejovou, která příznivě působí například na vlasy, nehty a pleť. V sádle najdeme i omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Díky omega 3 kyselinám dostane správnou výživu náš mozek. Působí také blahodárně na kůži a srdce. Při nedostatku těchto kyselin můžeme pociťovat únavu, může nás svědit kůže, chytneme každý bacil a mohou nám padat vlasy. Když nám chybí omega 6 mastné kyseliny, projeví se to například anémií, ekzémem nebo horším hojením ran. Musí se ovšem dávat pozor na rovnováhu a množství těchto kyselin, škodlivý je i jejich nadbytek.

Dříve se mělo za to, že konzumace sádla zvyšuje hladinu cholesterolu. Ale kromě toho, že ho sádlo obsahuje přibližně stejně jako máslo, které se vrátilo poslední léta do módy, ještě navíc některé nové studie naznačují, že souvislost mezi příjmem cholesterolu z živočišných tuků ve stravě a jeho hladinou v krvi není možná tak zásadní, jak se dosud věřilo.

Sádlo má i další využití

V lékárničce našich babiček mělo sádlo nezastupitelný význam a v lecčems je můžeme napodobit i dnes. Pomůže ve formě zábalu na kašel, miminkům na opruzený zadeček i ve formě masti na ošklivé jizvy. Pro tyto účely potřebujete sádlo nesolené.

Víc a víc lidí dále dnes trpí intolerancí laktózy. V takovém případě pochopitelně není vhodné máslo. Kromě rostlinných olejů si ale v takovém případě můžete bez výčitek namazat na chléb či použít na vaření právě sádlo. Sádlo je rovněž jeden z nejvhodnějších tuků na smažení, protože se při vysokých teplotách nepřepaluje, nemusíte se proto bát karcinogenních látek, které právě při přepalování a připalování vznikají. I když smažený pokrm samozřejmě zdravý není, na sádle bude chutnější, protože sádlo žádným negativním způsobem neovlivní jeho chuť. Sádlo navíc netrpí „nešvarem“ másla, není citlivé na nižší teplotu a vždy se bude dobře roztírat.

Samozřejmě že má i své stinné stránky, je zejména vysoce kalorické a nehodí se tak pro lidi, kteří drží přísnou redukční dietu. Pokud byla prasata chována a krmena nevhodně, mohou se v něm ukládat třeba těžké kovy nebo právě transmastné kyseliny. Pokud jste ale zdraví a netrpíte obezitou, sádlo si v rozumné míře klidně dopřejte, nijak vám neublíží. Vyberte si ovšem kvalitního chovatele i zpracovatele, ať si můžete být jisti, že je sádlo nejvyšší kvality.

Zdroje:

Kasper Heinrich: Výživa a dietetika, Praha 2015; Koolman Jan: Barevný atlas biochemie, Praha 2012; www.ulekare.cz; www.slimming.cz; www.lidovky.cz; www.srdcevkondici.cz; www.washingtonpost.com