Vepřové sádlo je v posledních letech stále oblíbenější. Vracíme se k němu při vaření, kdy jsme znovuobjevili jeho vynikající chuť a jedinečné vlastnosti. Obavy z negativního dopadu na naše zdraví vědci i lékaři dávno vyvrátili. Sádlo je ale již po mnoho let neoddělitelnou součástí také kosmetických přípravků, jako jsou různé krémy a masti.
Vepřové sádlo a jeho používání není objevem posledních let, dokonce ani století. Lidé chovali prasata již v 9.–7. století př. n. l. Už tehdy je vykrmovali kvůli masu a sádlu. Prasata měla volnost pohybu, mohla se pást v lese, na zimu se vždy porážela. Teprve od 18. století se začala chovat ve chlévech, tak jak to známe dodnes.
Už v pravěku tedy lidé zpracovávali prase k maximálnímu užitku. Maso opékali na ohni. Tučné části využívali především k maštění pokrmů. Vařili hojně polévky, do kterých přidávali trochu sádla na omaštění a pro lepší chuť. Sádlem mastili také různé kaše, které si tehdy s oblibou vařili jako pochoutku.
Už tehdy znali také hojivé účinky sádla. Mazali ho na ztvrdlou kůži, na rány, promašťovali si s ním pokožku. Sádlo je 100% tuk, a proto působí hojivě na suchá místa. V pravěku se lidé zabývali rovněž sběrem nejrůznějších bylinek, které užívali k různým účelům. Takže lze předpokládat, že znali i blahodárnou vlastnost sádla – schopnost vytahovat z bylinek jejich účinné látky a ty pak v sobě uchovávat a přenášet do kůže.
Jak je vidět z dochovaných zdrojů, již pračlověk znal výhody vepřového sádla. V posledních desetiletích se sice hodně diskutovalo o jeho negativních dopadech na lidský organismus, ale tyto informace lékaři a vědci již vyvrátili a sádlo je opět vnímáno pozitivně.
Pokud byste si chtěli vyzkoušet nějakou polévku z pravěku, přinášíme recepty na dvě:
Kopřivačka: do hrnce s vodou namočíme hrubě nadrcenou mouku ze zrní, asi 2 hrsti na 2 l vody, přidáme 6–8 hrstí jemně posekaných kopřiv a okořeníme solí, česnekem, pokrájeným řebříčkem, cibulí a kmínem. Omastíme sádlem a po odstavení z ohně můžeme rozkloktat v polévce vejce nebo šálek kyselého mléka.
Slovanská polévka: 200 g nadrcené mouky ze zrna, 2 l vody, 2 cibule, 2 stroužky česneku, kmín, sádlo, sůl, pokrájené kořeny lopuchu, hrst pokrájených lístků popence, kopřivy, mochny husí nebo vikve. Mouku namáčíme přes noc, vaříme vše dohromady, na konci přidáme byliny a omastíme sádlem.
Zdroj receptů: mamuti.cz
Ostatní zdroje: wikipedia.org
is.muni.cz
