Vepřové sádlo se v kuchyni objevuje odpradávna. Jde o nejdostupnější tuk. V minulosti se sádlo vždy škvařilo doma. Jeho výroba je poměrně jednoduchá. K jeho škvaření stačí pouze hrnec. V současnosti se sádlo běžně prodává již vyškvařené, připravené k okamžitému použití. 

Dříve nebylo na výběr tolik tuků jako v současnosti. Hospodyně se musely tedy spokojit jen se sádlem. To ale využívaly velice hojně. Sádlo má velkou výhodu, protože má dlouhou trvanlivost. Uchovávalo se v kameninových hrncích v temnu a chladu. Dnes se častěji skladuje v ledničce, ale někdo má stále oblíbený zmíněný kameninový hrnec. Na vepřovém sádle se vařilo, smažilo a peklo. Sádlo se používalo i do sladkých buchet. Sádlo bylo obvykle součástí i studené kuchyně. 

Určitě si také ještě pamatujete, jak babička nebo prababička dělala řízky na sádle. Řízky tím získaly lahodnou chuť. Na sádle se připravovala také cibulka do zelí.  Pravděpodobněje tak připravujete i vy. Možná ale neznáte jídlo pučálka. Jde o staročeský pokrm, který se dělával v období půstu před Velikonocemi. Můžete si na ní pochutnat i dnes. Je to zdravé jídlo plné luštěnin. Stačí naklíčit čočku nebo hrách a pak je osmažit na sádle společně s cibulí. 

Sádlo se dnes, stejně jako dříve, používá i do buchet. Nahrazuje se jím máslo. Pečivo tak zůstane dlouho vláčné. Ve studené kuchyni se nejvíce používá na chleba. Je to ideální svačina, která nám dodá mnoho energie (a kalorií). Proto býval chléb se sádlem kdysi tolik oblíbený. Fyzická práce byla velmi namáhavá a sádlo pracujícím dodávalo sílu a energii. 

Vepřové sádlo má ale mnohem širší využití. Jeho účinky na zdraví a pokožku známe sice i nyní, ale čerstvě vyškvařené sádlo se v domácích podmínkách už tolik jako dřív nevyužívá. Sádlo má hojivé účinky a dokonale promašťuje pokožku. Je osvědčené i jako přírodní léčebný přípravek při nachlazení. Ostatně sádlo je dodnes v kosmetickém průmyslu základem mnoha krémů a mastí.