Sádlo je vepřový a drůbeží tuk, který odjakživa patří mezi nejdůležitější energetické zdroje ve výživě člověka. Sádlo bylo neoddělitelnou součástí jídelníčku lidí na venkově i ve městech. Používalo se na pečení, smažení a mazalo se na chléb. Používali ho nejen k jídlu, ale třeba i jako ochranný a regenerační prostředek pokožky. Sádlo je a bylo vždy levnější než kravské máslo, což je jedna z jeho výhod. Ve druhé polovině minulého století však význam sádla jako hlavního tuku v kuchyni poklesl. Vedly se velké kampaně proti živočišným tukům, aby je vystřídaly umělé rostlinné margaríny. Naštěstí v dnešní době je sádlo opět na výsluní a lidé ví proč.
Rozbor sádla
Zásadní vlastností sádla z nutričního hlediska je jeho vysoká energetická hodnota. 100 g škvařeného vepřového sádla poskytuje 3250 KJ a drůbeží sádlo je na tom podobně. Tak vysoká energetická hodnota je způsobena velkým množstvím tuku. Lipidy tvoří až 85 % sádla. Velmi důležité je ovšem i zastoupení různých mastných kyselin. Vepřové sádlo se skládá z nasycených mastných kyselin (stejně jako máslo), též kyseliny olejové (nejvýznamnější mononenasycená mastná kyselina) a malého množství polynenasycených kyselin. Zvýšený příjem nasycených mastných kyselin může být pro člověka nevhodný, neboť mohou přispívat k nárůstu koncentrace cholesterolu. Ovšem přítomnost kyseliny olejové a dalších nenasycených mastných kyselin v sádle toto riziko významně snižuje. V současné době víme, že z lékařského pohledu a vzniku kardiovaskulárních chorob je sádlo méně rizikové než kravské máslo. Výhodou vepřového i drůbežího sádla je, že oproti máslu obsahuje pouze třetinu cholesterolu. Sádlo se nedoporučuje konzumovat před nebo během fyzické aktivity, protože mastné kyseliny s dlouhým uhlíkatým řetězcem prodlužují dobu trávení. Kromě vysokého zastoupení tuků obsahuje malé množství bílkovin a minerálních látek, včetně stopových prvků. Za zmínku rozhodně stojí vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K.
Sádlo v našem jídelníčku
Z kulinářského hlediska je sádlo dobře použitelné pro jeho vysokou tepelnou stabilitu. Mononenasycené a nasycené mastné kyseliny jsou odolnější vůči vyšším teplotám a při smažení tak nevzniká tolik škodlivých sloučenin a karcinogenních látek. Sádlo se na smažení a pečení hodí mnohem více než klasické rostlinné oleje. Dá se říci, že sádlo by mělo být nedílnou součástí našeho jídelníčku, nemělo by být ze stravy vyloučené. Jeho použití v teplé i studené kuchyni je příjemným zpestřením jídelníčku. Ovšem doporučuje se ho konzumovat v přiměřeném množství a ne v každém jídle. Sádlo je vhodné konzumovat v rámci snídaní nebo večeří a jídel, po kterých nenásleduje intenzivní fyzická aktivita. Sádlo velmi pozitivně ovlivňuje chuť snad všech slaných i sladkých pokrmů, ale nezapomínejte i na to, že je to jedna z nejzdravějších potravin na světě.
Zdroj:
Denis Žák
