Tradice našich předků někdy nebývají k zahození. Vychází totiž z moudrosti, úcty k přírodě, znalosti přírodních cyklů i léčitelství. Naši předci, ať již v období předkřesťanském, nebo křesťané, byli zvyklí držet na prahu jara delší dobu půst – nikoliv ve smyslu hladovění, ale nekonzumování některých potravin, zejména masa a alkoholu. Pokud je napodobíme, tělu „zanešenému“ těžkými zimními jídly prospějeme.

Křesťanská tradice velí držet půst od Popeleční středy do Květné neděle, jedná se tedy o více než 40 dní. Zcela vyhnout bychom se měli zejména masu. V moderní době je to možné přijmout jako výzvu, jak dokážeme maso nahradit. Také tím třeba poznáme, ochutnáme a nakonec do svého jídelníčku zařadíme i nové nebo staronové potraviny. Tělu prospějeme a nastartujeme očistu všech orgánů, zejména jater a ledvin, když na zmíněnou dobu budeme místo masa konzumovat hodně luštěnin, vařené i syrové zeleniny a ovoce, ideálně ještě z podzimních zásob (kysané zelí, kořenová zelenina, jablka), potravin, jako jsou jáhly, pohanka, bulgur, quinoa, čerstvých sýrů typu cottage, gervais či lučina a podobně. Když přidáme dostatek ořechů a ryb, které i naši předci při půstu konzumovat směli, nebude naše tělo bez masa nijak strádat. Naopak.

Půst pomůže i proti jarní únavě

Zkusíme se vyhnout i větší míře cukru, soli a bílé mouce. Nevhodné jsou během půstu i kofeinové nápoje. Zkusíme si je odepřít nebo si maximálně dopřejeme jeden takový nápoj týdně (viz dále). Zcela se vyhneme alkoholu. Zkusíme tradiční recepty předků, jako různé obilné kaše s medem, pučálku, zeleninové polévky všeho druhu. Dáme tak tělu možnost se po dlouhé zimě zregenerovat a načerpat nové síly. Efektivně tím také bojujeme proti tzv. jarní únavě. Když k půstu přidáme pohyb na čerstvém vzduchu a sluníčku, dost možná se nám tato nepříjemnost zcela vyhne. Naši předkové drželi půst přísný, vyvarovali se i konzumace živočišných tuků. Výjimku ovšem tvořila neděle, kdy sice maso v průběhu postního období rovněž nejedli, ale tuk si dopřáli, omastili si například jídlo sádlem nebo upekli moučník, do kterého máslo či sádlo patřilo. Typické byly kynuté buchty, do nichž bylo sádlo nezbytnou přísadou.

Důležitý pitný režim

Nezapomínáme na pitný režim. Pijeme především čistou vodu v dostatečném množství a můžeme režim doplnit bylinnými či zelenými čaji. Pokud ale zeleného čaje pijete přes rok mnoho, zkuste nechat tělo odpočinout i od něj, i když je jinak prospěšný. Nebojte se takto vařit i svým dětem, pauza v konzumaci masa jim rozhodně neuškodí (nehledě na to, že ho budou mít ve školních a školkových jídelnách tak jako tak) a například luštěniny a ryby jim velmi prospějí, protože těchto potravin děti tradičně jedí nedostatek. Ale protože je dětský organismus ve vývinu a látky z masa jsou pro něj cenné, dbejte, abyste dětem po tuto dobu dodali dostatek bílkovin, tuků a železa v jiných potravinách a hned po půstu se vraťte k jídelníčku tak, jak jej doporučují pediatři. Úplně malým dětem do tří let maso z jídelníčku neberte, potřebují ho. Ostatně i církev zavazovala k přísnému půstu až osoby od 15 let.