Není dne, kdybychom se nehnali za snahou žít lépe, zdravěji, svědomitěji, vždy s úsměvem na rtech a dobrou náladou, žít tak, jako by to byl náš poslední den. Řešíme, kolik utratíme za návštěvu kadeřníka, hodinu na kosmetice nebo za posilovnu. Zkoumáme etikety na obalech všech potravin a drogistického zboží, protože to tak dělají všichni. Nejíme po páté hodině večer, olivový olej v kuchyni užíváme po litrech a čokoláda je zakázané slovo.
Již vaše maminka vám stále opakovala, že tuk je zlo a cukr tichý zabiják. Takže jíte suchý chleba a pocukrovaný koblížek je už pouhou vzpomínkou na obrázku. Jenže, co když se toto vše, za ty roky, co jste žili dle zajetého modelu vaší rodiny, změnilo?
Pokud jste aspoň trochu v obraze a čas od času přečtete tištěný magazín, klidně i bulvární plátek, nebo si pustíte zprávy či nějaký pořad v televizi, tak i vy víte, že určité omyly jsou již vyvráceny a napraveny.
Cukr je zlo a tuku se nebojte
Některé věci jsou neměnné. Třeba to, že chceme-li vypadat k světu, je potřeba něco obětovat. Cukr je opravdu tichý zabiják a v podstatě droga, od toho se držte dál, ale tukům bychom se měli mnozí omluvit. Naházeli jsme je všechny do jednoho pytle a přitom jde o to, zda jde o nasycené, či nenasycené mastné kyseliny a jejich poměr ve složení jednotlivých tuků.
Do pozadí tedy ustupují margaríny a některé rostlinné oleje a opět se začíná používat klasické vepřové sádlo a alternativní druhy tuků (kokosový olej apod.).
Je pravdou, že nic se nemá přehánět, ale menší množství kvalitního hřbetního sádla jednoduše neuškodí. Naopak. Pozvedne vaše jídlo na vyšší úroveň, protože je báječně dochutí. Navíc, používá se již stovky let, tak proč by mělo být nějakou zkázou lidstva. A konzumovat je mohou jak dospělí, tak i děti.
Kde je sádlo žádoucí
Již od dávných dob se obalované řízky tradičně smažily právě na lahodném sádle. Nepřepaluje se tak rychle, jako je tomu u másla. Nevznikají karcinogenní připáleniny. Tato surovina je součástí mnoha receptů. Jmenovat můžeme nejen slané pokrmy, jako jsou knedlo, zelo a vepřo anebo škvarkové placky, ale i sladká jídla. Koblihy či koláče se vždy pojily s vepřovým sádlem. Dokonce se ještě před neznalostí olivového oleje ryby, tradičně kapr, smažily na sádle. Někomu to může připadat nesmyslné, jenže sádlo redukuje typický rybí zápach, rybinu. Takže komu vadí tento odér, může smažení ryby na sádle vyzkoušet.
Dříve se prase chovalo na každém dvoře. A při zabijačce se zpracoval každý kousek. Škvařilo se sádlo, plnily jitrnice a porcovalo se veškeré maso. Dnes si sádlo koupíte u dobrého řezníka nebo v běžném obchodě. Sádlo stojí za to, abyste jej zařadili do jídelníčku.
