Listopad je ve znamení martinských hus. Jedinečnou chuť pravé české husičky bychom měli zachovat čistou a proto není dobré používat nádivky, ani té nejlepší.

• Pěkně očistěnou husu zbavíme krku a po odřezání křídel a husích nožek v prvním kloubě.
• Pak ji osolíme na povrchu i zevnitř.
• Vnitřek husy potíráme majoránkou, kmínem, nebo jiným kořením a ještě do něho položíme velkou cibuli.
• Tak a teď máme husu dostatečně připravenou k pečení, ale ještě pozor! Vyřežeme co nejvíce vnitřního tuku (plsní sádlo), který pokrájíme, rozpustíme zvlášť v kastrůlku a získáme chutné škvarečky, no a když se tam přihodíme ke konci vypékání ještě jatýrka, máme další pochoutku. Když je husa málo tučná, můžeme přidat trochu vepřového sádla nebo péci řeba s krkovičkou, ale to bývá zcela výjimečné.
• Husu vložíme na pekáč na podložku třeba zhotovenou ze špejlí, aby se ke dnu nepřipekla. Nejdříve ji položíme na prsa a ještě bez pokličky se v předehřáté troubě (160°C) snažíme a za občasného obracení, vypéci co nejvíce sádla uloženého pod kůží. Kůžičku můžeme už začít opatrně propichovat ostrou vidličkou, ale nesmíme propichovat maso. Když je tuk již téměř vypečen, žádný další se z husy velkou měrou nevypouští, nastává chvíle hlavního pečení.
• Zakryjeme pekáč s husou pokličkou nebo alobalem a strčíme znova do horké trouby (180-190°C) položenou na prsa.
• Přibližně každých dvacet minut obracíme husu z jedné strany na druhou a podléváme ji malými dávkami vody. Asi po hodinovém pečení začneme postupně odebírat další, při vyšší teplotě vypečené sádlo. Husí/kachní sádlo je nejlépe dávat do kameninové nádoby a je užitečné k němu přidat trochu vepřového sádla – asi na 100 ml husího 1 lžíci vepřového, pokud jsme je nepřidali již před pečením k příliš “hubené” huse kousky krkovičky. Tímto množstvím nenarušíme speciální chuť husího sádla, ale sádlo bude tužší – jinak je velmi tekuté a teče nám pak po bradě a kdoví kde.
• Čas na upečení husy není možno přesně určit, záleží na její velikosti, hmotnosti i druhu, účinnosti trouby, ale může to trvat no bratru tak dvě až dokonce čtyři hodiny a při tzv. “pomalém pečení” i více. Když je husa poloměkká (zjistíme to píchnutím do stehna), otočíme ji na zádička a přidáme do pekáče 1 – 2 celá jablka a 2 nahrubo nakrájené očištěné cibule. To zmírní vysokou teplotu sádla a proto již téměř nemusíme přidávat vodu. Když je husa dokonale propečená, vyjmeme ji z pánve pomocí velké vařečky, kterou zastrčíme dovnitř břišní dutiny. Husu položíme znova mřížku a zprudka ji opečeme při maximální teplotě (200 °C) pod roštem během asi 10 minut dozlatova, ale to nemusí být. Každopádně ji necháme před podáváním ještě chvíli odpočinout.

Za tento báječný recept děkujeme Dadalovi – kuchařce, která skýtá neuvěřitelnou spoustu receptů.
A ještě rady na závěr:

• – jak radí Clarissa Dickson Wright ve slavném seriálu “The Fat ladies”, bude husa opravdu s křupavou kůžičkou, když v závěru pečení namočíme štětku do trochy koňaku, rychle otevřeme troubu a potřeme jím celou husu a rychle troubu zase zavřeme. Tak za jednu minutu již můžeme podávat krásně vypečenou a měkkou husičku,
• – sádlo, které zůstalo na pekáčku, přelijeme přes cedník a použijeme pro přípravu zelí nebo bramborů nebo uchováme na mazání chleba,
• – břišní dutinu nasolené husy můžeme naplnit nakrájenými a jadřinců zbavených jablek a hrušek spolu se sušenými švestkami
• – pokud přidáváme k huse na pekáč, pak měkké ovoce jako jsou hrušky a švestky nebo slívy, přidáme je zhruba až na posledních dvacet minut pečení (Dana Obermannová v časopise “Apetit”), např. spolu se snítky tymiánu,
• – krásně zlatavou kůrčičku a dobrou chuť má husa v jedné vyhlášené bratislavské restauraci. Dělají to tak, že po osolení a potření celého jejího povrchu mlékem je pečená ve vyhřáté troubě, nic jiného (jako např. koření) ke ptáku nepřidávají. Na tomto místě připravují v mléku také játra husí vybraných od vlastního smluvního dodavatele drůbeže.
• – husu můžeme také pro získání krásné zlaté kůrčičky potřít po 90 minutách pečení smetanou a zvýšit teplotu na 200°C a během dalších 10 minut dopéct,
• – Mariána Hidašiho zo “Zámockej reštaurácie” v Pezinku učila piecť hus jeho stará mama. Prezradil niekoľko osvedčených zdedených rád, vďaka ktorým bude tá naša húska naj: »”Vydrhnime ju! Pred pečením treba hus či kačicu dvadsaťštyri hodín dopredu nasoliť. Potom nasleduje veľmi dôležitý krok. Čistou špongiou poriadne vydrhneme kožu, aby na nej neostali zvyšky soli. Tá zvykne pri pečení vystúpiť a koža je potom nepekne drapľavá. Ak odstránite zvyšky soli, potreme hus mliekom a dame piecť. Po upečení bude koža hladká, červená a chrumkavᔫ,
• – na Slovensku jsou k husímu masu podávány “lokše“, což jsou a placičky z těsta umíseného s ve slupce uvařených a oloupaných brambor a hladké mouky. Místem, kam putují poutníci téměř z celého světa na “grobské husacinové hodovanie” Slovenský Grob je vesnička necelých dvacet kilometrů od Bratislavy, která oslavovala již sto roků. Obec leží dva kilometry od městečka Pezinok na rovince vedle Malých Karpat. Slovenský Grob je známy chovom a predajom husí a kačen a zejména uspořádáváním husích hodů v několika známych místních reštauračních zařízeních. Znalci husího masa a dobrého vína chodí sem za pečenými husami každoročne. K husímu masu se podávajú lokše, burčiak a malokarpatská vína,