Vánoce jsou časem hojnosti, tradic a setkávání se s rodinou a blízkými přáteli. Platilo to vždy a i v dnešní uspěchané době tyto zvyky a tradice přetrvávají.
O Vánocích bývá svátečně nazdobený byt. Výzdoba vánoční atmosféru ještě umocňuje. Pokud trávíme svátky s dětmi, chystáme pro ně různé tradiční zvyky. Mnoho rodičů a prarodičů s dětmi dělá lodičky ze skořápek ořechů, u někoho se lije olovo. Všude jsou slyšet české koledy, které se nikdy neomrzí.
Bytu vévodí nejen ozdobený vánoční stromeček, ale také svátečně prostřený vánoční stůl. V mnoha rodinách se o vánočních svátcích používá parádní jídelní servis, který je jinak schovaný ve skříni. Na stole nesmí chybět vánoční hvězda nebo jiná živá květina. Součástí prostřeného stolu také často bývá adventní věnec, na kterém hoří všechny čtyři svíčky.
O Štědrém dnu a dvou vánočních svátcích se podávají tradiční jídla. Na Štědrý den by se k obědu nemělo jíst maso a během dne by se měl držet půst. Proto se v mnoha rodinách peče k obědu černý kuba. Je to staročeský bezmasý pokrm, jehož základem jsou kroupy a houby. Pro vylepšení chuti se do něj přidává trochu sádla nebo se jím vymaže pekáček. Recept na něj se předává v rodinách z generace na generaci a všude se dělá trochu jinak. Štědrovečerní večeře je bohatá a na stole nechybí maso. V Čechách je to tradiční řízek z kapra s bramborovým salátem. Na stole je i vánoční cukroví.
V dalších svátečních dnech se peče k obědu hlavně maso. Pokud se ale ohlédneme do doby dávno minulé, zjistíme, že i když lidé měli také hojně prostřené stoly, skladba jídel byla hodně odlišná. Maso se tolik nepodávalo, ale na svátečním stole nechyběly především luštěniny a houby. Potraviny dostupné všem společenským vrstvám. A na čem si o Vánocích nejvíce pochutnáte vy?
