V dnešní uspěchané době si říkáme, kde vzít čas a ušetřit nějaké minuty navíc, abychom se mohli věnovat rodině, koníčkům, sami sobě. I když máme k dispozici moderní techniku, různé vybavení, které nám šetří čas, přibývají stále nové požadavky a podněty, které nám ale čas z druhé strany ukrajují. Pokud si změříme čas strávený v kuchyni, bude mnoho z nás překvapeno, kolik času stráví při vaření a následném úklidu kuchyně. 

Nejinak tomu bylo i v době, kdy jsme byli ještě děti. Ale za tu dobu, přiznejme si, přibylo mnoho technických kuchyňských vychytávek, které nám šetří čas. A pokud srovnáme dobu naši a maminek našich babiček, tak je to až neuvěřitelné. Jde o rozdíl čtyř generací, tedy nějakých osmdesát až sto let. Tehdejší ženy si opravdu nedovedly ani představit, že by mohly mít k dispozici zlomek toho, co máme dnes. A i přesto vládly v kuchyni pevnou rukou a nakrmily často početnou rodinu, která se sestávala nejen z dětí, ale také z prarodičů. 

Tehdejší době odpovídalo nejen vybavení kuchyně, ale také skladba jídelníčku a způsob vaření. Jídelníček byl mnohem střídmější, než je dnes. Mnoho rodin na vesnicích bylo soběstačných nebo díky směnnému obchodu získaly to, co potřebovaly. Někdo choval zvířata na maso, někdo se zabýval pěstováním různých plodin. Skoro pro každou rodinu bylo dostupné vepřové sádlo. 

Ten, kdo choval před sto lety prase, měl ho především na sádlo, protože při porážce mívalo vyšší hmotnost než nyní. Prase se zužitkovalo celé. Nadělalo se z něj maso, jitrnice, prejt, zabijačková polévka, ovar a mnoho dalších specialit. Sádlo se používalo při vaření a pečení. Ale bylo také uznávané a vyhledávané jako neoficiální platidlo nebo jako směnný artikl. Mělo velkou výhodu, že při správném skladování v chladu a temnu vydrželo hodně dlouho. 

Skladba jídelníčku je v mnoha rodinách podobná tomu, co se vařilo před sto lety, byť třeba s malými obměnami. I když do české kuchyně pronikají i zahraniční trendy, stále jsou u nás tradiční recepty velmi oblíbené. Během pracovního týdne se vaří především tzv. rychlovky, které nám šetří čas, a o víkendech se zase pouštíme do složitějších jídel. V mnoha z nich nechybí vepřové sádlo, které je stejně dostupné, jako bývalo v době vaření našich prababiček. 

Pokud i vy stále hledáte inspiraci, co uvařit chutného nebo rychlého na všední či sváteční dny, pak se nechte inspirovat touto kuchařkou: JAK VAŘILY MAMINKY NAŠICH BABIČEK 

Nenašli jste v kuchařce váš rodinný recept, který se dědí z generace na generaci? Pošlete nám jej. Budeme rádi, když se podělíte i s ostatními čtenáři.  

Vyzkoušejte recept maminek našich babiček: 

Smažené kosmatice (květy černého bezu)

8 květů černého bezu, 2 vejce, 1 lžíce mléka, 40 g mouky, sůl, 50 g másla (sádla), cukr, skořice. Květy černého bezu uřízneme s jemnými stonky, opereme ve studené vodě a namáčíme v těstíčku, které uděláme z vajec, mléka a mouky. Potom dáme obalené květy smažit na másle nebo na sádle a podáváme pocukrované nebo se skořicí a cukrem.