Pokud budete chtít udělat něco pro své zdraví a sníst potravinu bohatou na vitaminy a další důležité živiny, asi těžko sáhnete po sádle. A přitom klidně můžete, sádlo je totiž super potravina, která zaujme přísunem skutečně zdravých živin. Také jste překvapeni?
Nasycené kyseliny, které zlepšují zdraví
Podívejme se, co vlastně sádlo obsahuje. Hovoříme pochopitelně o vepřovém sádle, které se získává ze hřbetu prasete. Sádlo je velmi kalorické, obsahuje 3600 kalorií, a to z toho důvodu, že jde o mnohaprocentní tuk, vody obsahuje jen velmi málo, udává se, že zhruba jedno procento. Ze čtyřiceti procent se jedná o tzv. nasycené mastné kyseliny. O těch se před časem hovořilo jako o hlavních vinících arterosklerózy a lékaři před nimi varovali. Nyní se ale ukazuje, že situace je o něco komplikovanější. Právě v sádle najdeme jednu z nasycených kyselin, kyselinu stearovou, která se mění na kyselinu olejovou a jejíž účinky na organismus jsou naopak pozitivní. Podle nejnovějších vědeckých studií a pokusů se díky této kyselině daří naopak cholesterol snižovat, a tím eliminovat i riziko arterosklerózy. Ostatně kyselinu olejovou obsahuje také olivový olej, o jehož prospěšnosti se nespekuluje.
Cholesterolu jen velmi málo
Sádlo obsahuje také prospěšné nenasycené mastné kyseliny, a to ve větší míře než třeba máslo. Navíc obsahuje méně cholesterolu než máslo. Ačkoliv se dříve příznivci zdravé výživy při pohledu na sádlo křižovali, obsah cholesterolu 0,7 gramu na 100 gramů sádla opravdu hrůzu nenahání. Vitaminy byste v sádle asi hned tak nehledali a přitom obsahuje hned tři. Jde o vitaminy rozpustné v tucích – A, D a E. Na rozdíl od dříve tak populárních margarínů, jejichž producenti se nás snažili přesvědčit, jak jsou prospěšné srdci, neobsahuje sádlo žádné transmastné kyseliny. Právě ony jsou zodpovědné za vznik diabetu nebo ischemické choroby srdeční. Tyto kyseliny vznikají v bachoru skotu a ovcí, setkáváme se s nimi hlavně díky rafinaci, tedy ztužování rostlinných tuků. U sádla je tedy nenajdeme, navíc sádlo drží v pevném skupenství samo, lze jej velmi pohodlně skladovat, stačí pouze uzavíratelná nádoba. Nežlukne a vydrží velmi dlouho v tom nejlepším stavu. Sádlo mohou používat místo másla i ti, kteří trpí například nějakou formou intolerance na laktózu.
Snadné smažení
Zatímco dnes smažíme běžně na rostlinném oleji, dříve se speciálně u nás smažilo zásadně na sádle. Oproti jakýmkoliv jiným tukům se totiž sádlo přepaluje až za velmi vysoké teploty, při 190 stupních. Na druhou stranu při této teplotě dochází k tzv. oxidaci cholesterolu, kdy se z něj stává extrémně nebezpečná látka, která cévy prokazatelně poškozuje. Proto je třeba při smažení dbát na nižší teplotu, a pokud je nad pánví modrý dým, sádlo již nepoužívat. Rozhodně je však pro smažení vhodnější než máslo.
Kvalitně a s mírou
I u sádla platí, že je důležité klást důraz na kvalitu této potraviny. Celou řadu pozitivních vlastností, jako například obsah nenasycených mastných kyselin, lze totiž ovlivnit krmením vepřů. Čím má sádlo měkčí texturu, tím je obsah nenasycených kyselin vyšší. Dbejte pochopitelně na přiměřenost. Sádlo je velmi kaloricky bohaté, pro člověka žijícího sedavým způsobem života asi nebude tím pravým, co by měl jíst v neomezené míře. Pokud si ale pohlídáte množství, není třeba se této zdravé pochoutky zříkat.
