Jaké potraviny my Češi konzumujeme rádi, a které spíše omezujeme? Je zajímavé, co všechno nám tato data mohou ukázat. Stravovací návyky Čechů se výrazně mění. Aktuální široká nabídka různých druhů potravin a potravinářských výrobků snížila spotřebu základních surovin z poválečné doby, kde byla na maximu, až na spotřebu minimální. Výrazně méně konzumujeme chléb, mléko i brambory. Celková spotřeba potravin ale v ČR trvale roste. Vloni připadlo na jednoho obyvatele v průměru 770 kilogramů jídla a 250 litrů nealkoholických nápojů a minerálních vod. Je to o 1,6 % více než v předchozím roce. To znamená, že se máme docela dobře a někdo i malinko přibral. 🙂
Základní potraviny
Zvýšenou spotřebu lze pozorovat zejména u mléka a mléčných výrobků, a to na 242 kilogramů (+ 5,8 kg) na obyvatele za rok. U ovoce na 82 kilogramů (+ 4,3 kg), u masa na 79 kilogramů (+ 3,4 kg) za rok. K poklesu spotřeby došlo naopak u brambor na 66 kilogramů (- 3,8 kg) a zeleniny na 85 kilogramů (- 1,6kg). V předchozím roce jsme také zaznamenali rostoucí oblibu ječné krupice, rýže, krup a ovesných vloček. Naopak jíme méně pšeničné a trvanlivé pečivo a chléb. Zvýšená spotřeba mléčných výrobků a ovoce je pro nás z hlediska zdraví prospěšná. Ovšem až zarážející je pokles spotřeby brambor a zeleniny, na tom je česká republika ve srovnání se světem poměrně špatně. Snížená spotřeba pečiva může být způsobena obavami z lepku, i přestože celiakií trpí pouze 1,5% obyvatelstva. Lidé opět podléhají různým kampaním, aby si kupovali mnohem dražší výrobky, které nazvou například cereální.
Tuky a sádlo
Výrazně však pokračuje trend zvyšování spotřeby tuků a olejů. Za tento meziroční nárůst může i vyšší spotřeba másla. Spotřeba rostlinných olejů a tuků se snížila. U sádla se spotřeba snižovala v důsledku kampaní firem vyrábějící ztužené tuky, ale v poslední době se opět navyšuje. V 19. století spotřeboval průměrný člověk 5 kg sádla za rok. Nejvyšší spotřeba byla dosažena mezi lety 1920 – 1940, kdy se vyšplhala až na 7 kg. V druhé polovině 20. století se bohužel snížila až na 1 kg za rok díky zmiňovaným kampaním, zejména firmy Crisco. Ta například tvrdila, že ztužené tuky jsou lépe stravitelné než sádlo a dokonce zdravější. Což samozřejmě není pravda a v současné době si to lidé začínají znovu uvědomovat. Vepřové sádlo je podle rozsáhlé studie autorů z BBC 8. nejzdravější potravina na světě a dá se očekávat, že se bude u nás i ve světě konzumovat stále více. Rostlinné ztužené tuky i rafinované oleje jsou pomalu na ústupu. Spotřeba některých potravin se výrazně změnila po roce 1989. Bylo to ovlivněno zejména kupní silou obyvatelstva, cenami a dostupností jednotlivých potravin na trhu a hlavně i změnou stravovacích návyků. Naštěstí atmosféra 90. let je již za námi a nyní si vybíráme potraviny hlavně podle našeho vlastního rozumu, proto například sádlo konzumujeme mnohem více a do budoucna se dá očekávat další nárůst.
Nápoje
Více jsme ale konzumovali i cukr, minerální vody nebo nealkoholické nápoje. Spotřeba nealkoholických nápojů a minerálních vod meziročně narůstá, ale stále je výrazně pod úrovní roku 2008. To byl rekordní rok, kdy spotřeba dosáhla svého vrcholu, a to na 298 litrů na osobu za rok. To máme o 48 litrů více než v loňském roce podle odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Spotřeba alkoholických nápojů klesla na 172 litrů a to je o 0,8 litrů méně. I přesto je spotřeba alkoholu podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) stále vysoká. Každoročně končí ČR ve světě ve spotřebě alkoholu na prvním až druhým místě, což je alarmující zpráva. Konzumujeme příliš hodně nejen alkoholu, ale i slazených nápojů a cukru všeobecně. Nadměrná konzumace cukru způsobuje spoustu civilizačních chorob, jako je vysoký krevní tlak, obezita, cukrovka a oslabený imunitní systém.
ČSÚ vyhodnotil vybrané potraviny i z hlediska potravinové soběstačnosti a samotné výroby. Co se týče mléka dosáhli jsme soběstačnosti 119 %. Nejvyšší byla v roce 1986 a to neuvěřitelných 190 %. U drůbežího masa byla vypočítána rekordní soběstačnost v roce 1991 (116 %) a nejnižší byla zaznamenána v roce 2011 (63 %). Tento rok dosahovala 68 %. Soběstačnost vepřového masa byla nejvyšší v roce 1995 (105 %) a během 20 let se velmi výrazně snížila na 46 %. Brambory jsme nejvíce sklízeli v roce 1953 (786 kg), přičemž spotřeba činila jen 129 kilogramů. Oproti loňskému roku vykazovala sklizeň jen 48 kilogramů, zatímco spotřeba činila 66 kilogramů na obyvatele za rok.
Zdroj: Český statistický úřad