S vepřovým sádlem je to někdy těžké. Někteří ho zatracují, jiní na ně nedají dopustit. Sádlo nikdy nevyvolávalo tolik rozporuplných názorů jako v posledních letech.
Vědci a lékaři již vyvrátili dřívější závěry, že sádlo způsobuje srdeční onemocnění a že zvyšuje nezdravý cholesterol. Sádlo obsahuje mononenasycené mastné kyseliny. Díky těmto kyselinám dochází k lepší využitelnosti tuku a jeho snadnějšímu zpracování v organismu. V porovnání například s živočišným máslem obsahuje sádlo o dvě třetiny cholesterolu méně.
Některé vitaminy jsou rozpustné v tucích. Patří mezi ně vitaminy A, D, E a K. Proto i konzumace vepřového sádla pomáhá k jejich rozpouštění v organismu a tím k lepšímu vstřebávání. Nesmíme zapomínat, že tuk jako takový je i zdrojem energie. Pokud se po prodělané nemoci nebo během dlouhé zimy cítíme unaveni a bez energie, měli bychom sádlo do svého jídelníčku zařadit. V zimním období nám chybí především vitamin D, jehož přirozeným zdrojem je slunce. Dlouhé večery a pošmourné počasí nám na náladě nepřidají a cítíme, že nám schází energie.
I když sádlo obsahuje mononenasycené kyseliny, někteří odborníci ho řadí někam mezi zdravé (nenasycené a nasycené mastné kyseliny) a nezdravé kyseliny (transmastné). Transmastné kyseliny vznikají při tzv. hydrogenaci, která se využívá u průmyslově vyráběných margarínů. Transmastné kyseliny jsou už dokonce v USA zakázány. Vedle toho existují ještě nasycené tuky, které jsou obsaženy především v červeném mase, mléce a plnotučných výrobcích. Ty řadíme podobně jako sádlo na pomezí zdravých a nezdravých tuků. Strava bohatá na nasycené tuky může zvyšovat cholesterol.
Nesmíme zapomínat, že sádlo je přece jen živočišný tuk, který obsahuje mnoho kalorií. Proto bychom jeho konzumaci a příjem měli přizpůsobit svému aktuálnímu zdravotnímu stavu, kondici i rodinné anamnéze.
Zdroj: Health
